Jak funguje ISO?

ISO v minulosti znamenalo, že vložený film do fotoaparátu, měl svou citlivost. Nebylo možné ISO měnit v průběhu fotografování a jednalo se tedy o pevnou hodnotu, ke které jsme přidávali čas závěrky a clonu objektivu.

Příklad: Kinofilm ISO 400 s délkou 36 snímků bude mít všech 36 snímků s hodnotou ISO 400.

V digitální fotografii můžeme měnit ISO mezi každým snímkem.

Co nám tedy změna hodnoty ISO umožňuje?

Zvýšením citlivosti snímače na dopadající světlo získáme snímek s vyšší expozicí (světlostí) i když nezměníme ani čas závěrky a ani clonu objektivu.

1/60s | F2.8 | ISO 100

1/60s | F2.8 | ISO 200 (+1)

Zvýšením z ISO 100 na ISO 200 jsme získali světlejší snímek (vyšší expozici). Posun ze 100 na 200 je +1.

Na našem příkladu jsme zvýšili ISO o jeden expoziční krok, tedy ze 100 na 200. Výsledkem je fotografie s vyšší expozicí. Jedinou konsekvencí je potenciálně vyšší míra digitálního šumu, který bývá nejvíce viditelný ve stínech a u některých starších fotoaparátů může ve vyšších hodnotách ISO docházet k barevným posunům, ztrátám ostrosti a snížení dynamického rozsahu snímku.

Jak moc se budou negativa spojena se zvyšováním hodnoty ISO projevovat se nedá říci, protože záleží na fotoaparátu, který používáte. Znalost vlastní techniky je v tomto bodě zásadní.